AFO 2014: Co dělá kočka, když se nesnaží být centrem vašeho života?

TV – AFO 2014 – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Každý, kdo má doma kočku, čas od času přemýšlí, jestli všechno není trochu naopak. Jestli si kočky neochočily nás a nesnášejí nás blahosklonně ve svých domovech výměnou za krmení a občasné podrbání, když mají náladu. Ničí nám nábytek, lezou do postele, neumí se rozhodnout, na které straně dveří je to lepší a vytvářejí neustálý průvan. Jsou všude, a když ne, nechají tam alespoň svoje chlupy. O jejich životě po tom, co oknem či dveřmi vyběhnou na toulanou ven, toho ale víme překvapivě málo. To se rozhodla změnit jedena z epizod série Horizon. Díl s názvem Tajný život kočky se pouští do pátrání po tom, co kočky dělají, když nejsme s nimi. Přímo na tento dokument navazuje také další film Kočičí deníčky, který si vybírá konkrétní kočky, aby ilustroval obecné výsledky. Oba filmy se objeví ve středečním programu festivalu AFO.

Dokumentární série Horizon je po právu jedním z nejzásadnějších pořadů svého druhu na světě. A také jedním z nejdéle fungujících. Zabírá obrovskou škálu nejrůznějších témat a každému z nich se snaží připravit odpovídající zpracování, které bude zároveň fungovat se standardy celého pořadu. Tajný život kočky sleduje probíhající experiment, který zkoumá pohyb a životní zvyky 50 koček v jedné vesnici na anglickém venkově. Používá k tomu množství technik, které mají za úkol přinést kompletní obrázek situace.

Divák je svědkem příprav projektu, postupně se seznamuje s vědci a později také s některými rodinami, které se výzkumu účastní. Dokument je velmi přehledný, informace nabízí postupně tak, jak se je dozvídali samotní badatelé. Daří se mu vystavět jednotlivé charaktery jak u lidských aktérů, tak obdobně u koček.

Zásadním prvkem u typu dokumentu, jehož téma je spíše odlehčené (výzkum domácích mazlíčků nepůsobí tak důležitě jako pokusy v CERNu), je zejména legitimizace jeho tématu. To se projevuje v rétorice i obsahu filmu. Opakovaně je poukazováno na vysokou specializaci a odbornost výzkumníků, jsou zmiňovány jejich předchozí výzkumy. Zároveň se ale dokument snaží je přiblížit lidsky tak, aby byli přístupní. Zajímavé je užívání výrazu „cat scientist“ pro popis jejich specializace. Toto zjednodušení totiž lehce podkopává právě snahu ukázat tyto aktéry jako vědce, nikoliv jako excentrické milovníky koček. Použití tohoto zjednodušeného termínu ovšem dává smysl z hlediska vytvoření pocitu jednotnosti skupiny vědců a také to jednoduchým způsobem poukazuje na úzký zájmový profil vědců.

Druhým legitimizačním prvkem je potom časté zobrazování specializované techniky, kterou se kočky zkoumají, profesionálně vypadajícího (i když dočasného) výzkumného centra a důraz na způsob zpracování dat. Celý proces má vypadat co nejvíc profesionálně co do personální i technické realizace.

Zajímavý je také prvek výzkumu tak, jak funguje v místní komunitě. Zkoumané kočky žijí s lidmi, které je tedy nutné do výzkumu zahrnout a zohlednit je. Stejně tak k nim přistupuje dokument. Obyvatelé vesnice jsou postaveni úrovně vědců, kteří jejich pomoc a participaci berou velmi vážně. Majitelé koček musí vyvinout nemalé úsilí, aby napomohli výzkumu. Na oplátku jsou jim průběžně poskytovány a představovány výsledky výzkumu a je očekáván jejich komentář, který je zásadní jak pro výzkum, tak pro plynulý běh filmu. Televiznímu divákovi je tak představován někdo jemu velmi podobný, kdo se i bez specializovaného vzdělání může stát součástí vědy, dělat vědu a pomáhat při sběru informací o světě, ve kterém žije.

Rozšíření původní skoro hodinové epizody o mini díl s názvem Kočičí deníčky svědčí o tom, že si tvůrci dobře uvědomovali, že půjde o téma populární, protože všechny „kočičí lidi“ bude zajímat, kde se jejich mazlíček, se kterým sdílí pohovky, postele a čas od času i talíře, toulá. Možnost rozšíření také souvisí se zvyklostmi fungování stanice veřejnoprávní BBC, která má vedle své hlavní televizní stanice BBC One řadu dalších nejen televizních kanálů a je pro ni běžné vytváření obsahů, které běží na více místech. Oblíbené fikční seriály mají na jiných programech například pořady o jejich vzniku, které rozšiřují divácký servis.1 Není neobvyklé ani prostupování mezi různými mediálními formami.2 V tomto případě byly ovšem oba filmy odvysílány na stejné stanici BBC Two. Horizon je pro BBC velmi důležitým obsahem a těší se postavení, kterého většina faktuální televize nedosáhne. Je velmi oblíbený a udržel se ve vysílání neobvykle dlouho dobu, 2. května Horizon oslaví 50 let od prvního vysílání.

K oběma filmům o kočkách je navzdory velmi populárnímu tématu přistupováno se vší vážností. Představený výzkum je vědecká práce jako každá jiná. Na celém světě žije v lidských domácnostech obrovské množství koček. Jejich přítomnost mění zvyklosti majitelů a kočky se na oplátku mění, aby lépe zapadly do svých domovů. Toto téma je tedy zajímavé pro množství diváků, kteří svoje kočičí spolubydlící berou velmi vážně. Dokumentu se zároveň daří zůstat srozumitelným a přehledným pro širokou škálu diváků. Zdali mezi ně patříte, můžete zjistit na Academia Film Olomouc, kde se na vás snímky budou těšit.

Tajný život kočky (The Secret Life of the Cat)

stanice: BBC Two
režie: Helen Sage
Velká Británie, 2013, 53 minut

Kočičí deníčky (Little Cat Diaries)

Stanice: BBC Two
Režie: Helen Sage
Velká Británie, 2013, 30 minut